Mám Touretteův syndrom, proto mám pohybové tiky.

Mnohaletými prudkými škubavými pohyby jsem si způsobil zánět karpálního tunelu na levé ruce. Řeší se to jednoduchou operací, kterou vám udělají na počkání. Jen vám podélně rozříznou vazivo kolem šlach na vnitřní straně zápěstí. Pak to zašijí několika stehy a jdete domů.

Ale ne já! Protože mám tiky a nejvíce cukám právě levou rukou, pan primář rozhodl, že mne musí uspat. A tak jsem 28. 5. 2013 nastoupil do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. V pozdním odpoledni se koukám oknem ven z pátého patra dolů. Vidím hodně stromů, což je uprostřed Prahy příjemné. Co to tam pod těmi stromy je? To bílé?
???
Pak mi to dojde. To jsou hroby. Dívám se shora přímo na hřbitov.

V mozku mi začne šrotovat. Přesněji řečeno, začne to, čemu odborníci říkají priming, cožje bezděčné uvažování, při kterém první podnět ovlivňuje další myšlení i chování. Mám před operací, dívám se na hřbitov a přemýšlím. O čem asi?
???
Oni mne zítra uspí. Začínají se mi vybavovat příběhy o tom, jak to v nemocnici může skončit. Jak někdo jde na jednoduchou operaci slepého střeva a v nemocnici umře. Jak zdravá matka jde rodit a v porodnici při porodu zemře. Nedávno jednomu pánovi v nemocnici ve východních Čechách vyoperovali varle, ve kterém měl nádor. Jenže se spletli a uřezali mu zdravé varle. Když to zjistili, museli mu odebrat i to nemocné, a tak ho vlastně vykleštili.

Začínám mít strach. Ale já jsem velký a chytrý kluk, a tak vím, že musím přijít na jiné myšlenky. Pustím si proto zprávy v televizi. Chyba! Hned druhá reportáž je o muži, který před pár dny na operačním sále začal hořet poté, co ho před operací slepého střeva natřeli dezinfekcí. Tu dezinfekci pak zapálila statická elektřina.

Přemýšlím dál. Proč je ten hřbitov tak blízko?
???
Oni už jsou na mne připravení! A oni mě zítra uspí a někdo narkózu nepřežije…
Jak se tak dívám z okna, kouknu doleva a tam přijede velké černé auto. Z něj dva chlapi v černém vytahují velký černý pytel. To snad ne! Vyletím na chodbu: „Sestro, prosím, co je to tam vlevo?“
„Na to se tu ptá hodně lidí. Tam je naše patologie.“
„Panebože!“
„Milý pane, nic si z toho nedělejte. Když se podíváte tady doprava, uvidíte Strašnické krematorium.“
Já chci domů!

To byl příklad, kdy jsem se díky svým myšlenkovým pochodům málem podělal strachem z malé banální operace. Ano, přátelé, peklo existuje. Děláme si ho sami ve svých hlavách.

* To byla předmluva knihy Kurvítka v hlavě, získat ji můžete v Čechách na Knihcentrum.cz. Na Slovensku ji najdete na Knihcentrum.sk.

S pozdravem

Ing. Ivo Toman
TAXUS International s.r.o.
Na Pankráci 1618/30, 140 00 Praha 4
 

PS: Nepřipomíná Vám to právě ty myšlenkové pochody, které si sami v této době díky „Koronakrizi“ vytváříme ve svých hlavách? Jestli chcete příjít na příjemnější myšlenky, podívejte se třeba na videa o vztazích na www.Debordelizacevztahu.cz.