Vezměme si jako příklad krtka

Jelikož krtkům neustále hrozilo nebezpečí, že je sežere nějaké větší zvíře, bylo pro ně výhodné umět se v takové situaci zahrabat.
Pod zemí našli dostatek potravy. V té tmě nic neviděli, ale bylo třeba mít dobrý čich a sluch.

Těm, kterým narostly největší lopatkovité přední tlapky,
se nejdéle dařilo, déle žili a zanechali po sobě nejvíc potomků. Ti byli po čase navíc všichni slepí, měli dlouhé čumáky a tak velké lopatky na hrabání, že už nebylo možné na nich poskakovat. Nepotřebné zrakové centrum začalo zakrňovat. Zato se stále lépe vyvíjely oblasti mozku důležité pro čich a sluch.

Takový je osud všech specialistů
Nejprve používají všechny své smysly a celý mozek, aby přežili. Když konečně najdou své ideální životní podmínky, začne se jim přizpůsobovat od generace ke generaci jejich mozek a stavba těla.

Čím jednostrannější tyto podmínky jsou, tím je těžší dostat se později z této niky ven. Specialisté se tak ocitnou na konci se svými možnostmi vývoje.
O to rychleji se pak daří těm, kteří uměli od všeho trošku a nic pořádně a kteří se až dosud jen s největším vypětím sil prosazovali mezi specialisty.

Lidé aby přežili, si museli rozvinout schopnost,
kterou ti druzí neměli. Museli držet pohromadě a prosadit se jako skupina. Dodnes je také většina lidí na naší planetě nucena používat své mozky celý život velmi jednostranným způsobem a jen pro určité účely.

Platí to pro lidi, kteří jsou den co den zaneprázdněni zajišťováním svých nejdůležitějších potřeb – pokoušejí se získat co nejvíc potravy, bránit se zásahům zvenčí, různým nebezpečím a nemocem, hledají klidné místo k přenocování a hledají partnera.
* úryvek z knihy Hüther Gerard: Návod na používání lidského mozku, Millennium Publishing, , 2011

Jak moc dnes využíváme své mozky?
???

S pozdravem