Před kopem penalty si hráč,

který ji kope, musí věřit. Pokud si z nějakého důvodu nevěří, s velkou pravděpodobností neuspěje. 
U penalt, stejně jako u mnoha podobných vypjatých situací, dochází k velmi zajímavému jevu.
Obvykle v mozku daného člověka nejprve probleskne bloudivá myšlenka, že to asi nemusí vyjít – a pak to začne – přidají se další myšlenky, a pokud je hráč „neukočíruje“, zkazí to. 
Tyto chyby většinou nejsou fyzické, ale mentální. Hráči kazí hru ve chvíli, kdy začnou příliš myslet na úspěch nebo váhat.

Sebedůvěra často převálcuje talent nebo znalosti
Ve škole žáci s větší sebedůvěrou lépe přesvědčí o svých schopnostech učitele, a to i tehdy, pokud mají horší znalosti než jejich méně sebevědomí spolužáci. 
Stejně tak zaměstnanci stoupají výše podnikovou hierarchií tím rychleji, čím jsou sebevědomější. 
Často tak ti méně schopní lidé, ale s velkou sebedůvěrou vyhrají nad schopnějšími, kteří však mají sebedůvěru nižší.

Sebedůvěru si taky více ceníme
Experti s největší mírou sebejistoty bývají častěji zváni do televizních pořadů.
Dá se tak vlastně říci, že tou rozhodující schopností zde je právě sebedůvěra, ne znalosti expertů.
Takže ani nepřekvapuje, že i ženy jsou více přitahovány těmi muži, kteří si více věří (pokud to ovšem nepřehánějí).

Malá sebedůvěra s velkou touhou často vede k přemotivování
Krásný příklad najdeme v hokeji. Po rozdělení Československa na dva státy v roce 1993 Slováci jako menší národ chtěli v jejich nejoblíbenějším sportu vyhrát zejména nad Čechy. 
Několik let se jim to nedařilo, protože tak moc chtěli uspět, až byli křečovití.

* Úryvek z mé knihy Sebedůvěra, sebevědomí a jak je zvýšíte.

PS: Sebedůvěrou se podrobně zabývám na mém otevřeném školení Sebevědomí, sebedůvěra a jak je zvýšíte 19. 10. 2016 v Pezinku.